Detailní charakteristika plemene

Tělesný rámec

• Býci - průměrná hmotnost dospělých býků se pohybuje od 1.100 do 1.250 kg, při kohoutkové výšce 145 - 150 cm. Hmotnost 1.500 kg však také není vzácností. Hmotnost v roce stáří u býků první kategorie je 500 kg při výšce 120 cm v kohoutku.
• Krávy - Krávy v dospělosti váží v průměru 750 - 800 kg, nejlepší dosahují i přes 1000 kg. Výška krav v kohoutku se pohybuje v rozpětí 132 - 140 cm.

Belgické parametry hmotností a výšky najdete ZDE. 

Zbarvení

U plemene belgické modrobílé se vyskytují tři základní zbarvení:

              bílé zbarvení                       modré zbarvení                        černé zbarvení

Obdobně jako u holštýnského plemene či aberdeen anguse, tak i u populace belgického modrobílé existují červeně zbarvení jedinci díky tzv. red faktoru. Není však příliš rozšířen, neboť v Belgii nejsou takto zbarvená zvířata zapisována do plemenné knihy. Zapsáni však mohou být nositelé tohoto genu, a tak i mezi dnešními plemennými býky nositele tohoto genu najdeme. Příkladem může být býk Patamon van Knedo z chovu Marnixe Knetemanna (Nizozemí).

Dědičnost zbarvení potomstva najdete v této tabulce.

Příklady dědičnosti zbarvení při křížení:
• bíle zbarvený býk BM x holštýn -> 100 % modrobílých telat
• modře zbarvený býk BM x holštýn -> 50 % modrobílých telat, 50 % černobílých telat
• bíle zbarvený býk BM x angus -> bezrohé modré tele s několika bílými latami (nemusí se vyskytovat vůbec)

Ranost a porody

Plemeno je poměrně rané - průměrný věk při prvním telení je 32 měsíců, v posledních letech se však hranice v mnoha chovech snižuje až na 24 měsíců. Krávy jsou březí v průměru 283 dnů u samčích plodů, resp. 282 dnů u samičích. Porodní hmotnost telat se pohybuje okolo 45 - 55 kg, avšak telata vážící 65 - 70 kg nejsou výjimkou. Vzhledem k poměrně úzkým porodním cestám matek se na 60 - 90 % chovů uplatňuje automaticky telení pomocí císařského řezu; na některých farmách takto přijde na svět plných 100 % telat. Cena ani úkon samotný nejsou pro belgické chovatele důvodem riskovat možnou ztrátu telete či dokonce matky. Výzkumy i praxe ukazují, že při užitkovém křížení se při použití vhodného býka na dobře vyvinutou krávu větší problémy nevyskytují a procento těžkých porodů dosahuje hodnoty max. 3 %.
Na farmách silně extenzivně zaměřených, se velmi často se praktikuje systém okamžitého odstavu telat, aby se nebránilo dalšímu růstu matky. Krávy jsou vyřazovány z chovu zhruba po 3 telatech. Není to však způsobeno neschopností krávy znovu zabřeznout či snést další císařský řez, ale ekonomickými důvody, jelikož masná užitkovost takto vyřazených krav je ještě na velmi vysoké úrovni.

Masná užitkovost

Masná užitkovost je největší předností plemene belgické modré. Vysoká výtěžnost je způsobena hypertrofií hýžďového svalstva (double muscling). Zvířata vykazují velmi dobré výkrmnosti, která je dána hlavně velmi nízkým ukládáním tuku. Býci jsou zpravidla vykrmováni do porážkové hmotnosti 600 - 750 kg, kterou obvykle dosahují ve věku 15 -17 měsíců. Stejně dobré výsledky vykazují také býčci vykrmováni v systémech baby beef.  Výrazné osvalení, vysoký podíl masa 1. jakosti, nízký podíl kostí, tuku a nervstva se projevují ve velmi vysokém ohodnocení býků i krav, kdy jsou zařazováni zpravidla jen do tříd S a E. Jatečná výtěžnost se pohybuje mezi 67 - 75 %. Vysoká kvalita a jemnost masa je dána především vysokým obsahem bílkovin a naopak nízkým obsahem tuku a cholesterolu, jehož obsah je dokonce nižší než u masa drůbežího.

Výživa a krmení

Plemeno belgické modrobílé patří mezi intenzivní plemena, a proto i složení krmné dávky je založeno na tomto principu. V praxi to znamená, že zvířata jsou brzy po porodu navykána na kukuřičnou siláž a seno, tak aby byla schopna intenzivního růstu a vývinu. Systém odchovu telat je dán konkrétními podmínkami farmy a velmi často závisí na na tom, zda-li má chovatel dostatek pastevních porostů. V případě že ano, zpravidla uplatňuje tradiční systém pastvy matek společně s telaty, kdy telata jsou krmena pouze mateřským mlékem a později přijímají také pastvu. Pro matky pastva zpravidla tvoří jedinou složku krmné dávky. Telata mohou bývají na pastvě přikrmována jadrnými krmivy. Na farmách, kde je uplatňován celoročně intenzivní způsob chovu, jsou telata, jalovice i krávy krmeny zpravidla kukuřičnou siláží, senem a jadrnými krmivy. Krmná dávka pro jednotlivé kategorie se liší pouze objemem a poměrem jednotlivých složek. Býci ve výkrmu jsou krmeni rovněž kukuřičnou siláží, často ad libitum, a jadrnými krmivy. Množství jádra bývá značně rozdílné a je dáno především možnostmi chovatele. Rozhodně ale neplatí, že čím vyšší dávky koncentrátů, tím vyšší přírůstky a lepší růst svalové hmoty. Množství předkládaného jádra pro býky ve výkrmu se běžně pohybuje od 6 do 10 kg na kus a den.

Užitkový typ

Jestliže se řekne belgické modrobílé plemeno mnoho chovatelů si představí pouze extrémně osvalená zvířata. Plemeno belgické modrobílé je však chováno také i v původním, kombinovaném užitkovém typu. Šlechtění těchto dvou užitkových typů je však zcela rozdílné. V období let 1950 - 1960, kdy nastal velký obrat v další šlechtitelské práci směrem k výraznému masnému typu, se šlechtění kombinované větvě stále drželo původního chovného směru, jehož cílem byla vyrovnaná masná i mléčná užitkovost. Postupem doby sice mnoho chovatelů přešlo na chov masného typu, ale přesto i dnes má kombinovaný užitkový typ své místo mezi chovateli. V rámci kombinovaného užitkového typu se navíc ještě rozlišuje typ s výraznější masnou užitkovostí a naopak typ s důrazem na vyšší mléčnou produkci. Mléčná užitkovost krav kombinovaného typu se pohybuje v průměru okolo 5.000 kg mléka při bílkovině 3,20 %. U mléčnějšího typu nejsou však výjimkou ani krávy, které na 8. laktaci dosahují užitkovosti 8.000 kg. I při takto vysoké mléčné produkci jsou zvířata velmi dobře zmasilá a dosahují velmi slušné masné užitkovosti.

 Býk: Flipper de Terniaux                                 Kráva: Plaisante (otec: Francis)