Charakteristika plemene

V 60. letech, kdy docházelo k postupnému oddělování masné populace od do té doby tradiční, kombinované populace, bylo potřeba rovněž zpracovat nové šlechtitelské programy, které by reagovaly na změny směru ve vývoji plemene. Toto rozdělení populace přineslo, že se každá větev vydala svým vlastním šlechtitelským směrem. Vytvoření a uvedení nových programů do praxe byl jeden z prvních úkolů plemenné knihy. To, že se dnes masný typ plemene těší větší oblibě chovatelů se odráží i v poměru využívání býků jednotlivých větví v umělé inseminaci. Zatímco ještě v roce 1978 bylo provedeno jen 10 % všech inseminací býky masného typu, v roce 1994 už to bylo celých 82 %.

Dnes je plemeno chováno na celém světě - od severní Ameriky (Kanada, Spojené státy americké), přes jižní Ameriku (zejména Brazílie), přes Evropu (téměř všechny státy) až po Austrálii a Nový Zéland. Za účelem lepší komunikace byla v roce 1986 založena Mezinárodní asociace chovatelů belgického modrobílého plemene (BBI = The International Association of Belgian Blue Cattle Breeders, l'Association Internationale des Éleveurs Blanc-Bleu Belge), která v současné době sdružuje chovatele ze 16 zemí světa.