Úprava zvířat na výstavy a soutežní přehlídky
Základním aspektem pro hodnocení při soutěžích je morfologie zvířete. Stejně tak může mít na posuzování vliv jeho vzhled, to jak je upraveno. V tomto článku si zopakujeme rady, formulované Polem Haufroidem (AWE-skupina CSB) během semináře o technikách stříhání.
Mytí
Před stříháním musí být zvíře celé umyto. Vytírání dosucha způsobuje vytrhávání chlupů tam, kde je jich nejvíce potřeba (kde jich má zvíře nedostatek). Správné vyčištění srsti a dodání lesku může vyžadovat vícero mytí. Ideální je mytí o správně stanoveném tlaku a teplotě. K samotnému mytí se používá tvrdý kartáč, měkký kartáč či gumovou škrabku použijeme k odstranění přebytečné vody. Důležité je zcela vymýt mýdlo a nechat srst vyschnout.
Stříhání
U plemene belgické modré neexistují striktní pravidla co do úpravy zevnějšku. Střih by měl být uzpůsoben danému jedinci. Úprava zevnějšku patří mezi jeden z hlavních trumfů při hodnocení. Nesmí být přehnaná. Měl by zůstat zachován přirozený ráz zvířete.
Zvíře nejprve zafixujeme v přirozené a pohodlné poloze. Pozice je důležitá pro získání správné symetrie střihu. Srst může být zcela vyholena, pokud nemusí být zvíře vystaveno několik hodin na slunci. Hlava a konec ocasu se nikdy nestříhají. Hřebeny musí být co nejjemnější.
Ocas
Stříhat začínáme od ocasu. Nejprve určíme napojení vzhledem k pánvi. Toto je doporučeno především když je pánev nakloněná (šikmá), neboť ocas má tendenci kopírovat její sklon. Je dobré nechat srst na posledních centimetrech kořene ocasu (tzv. čupřinu). Funguje jako ukazatel místa napojení ocasu.
Záď
Široké a důkladné stříhání dává vyniknout mohutnosti oháňky. Dojem mohutné oháňky vzbuzuje odhalení (vystříhání) vrchního svalu. Dále se zastavíme zpravidla u vrcholu ocasu, utvářejícího oblý tvar a zdůrazňujícího dojem sklonu pánve. Z pohledu z boku střih pokračuje k zádi a je veden podél spodního ohraničení svalu.
Hřbet
Stříhání krku začíná u kořene hlavy, aby se zastavilo před kohoutkem a plecí. Napnutí kůže eliminuje řásnění, což ulehčuje stříhání boční části. Stříhání krku končí tam, kde začíná plec.
Vyholit srst až kam je to možné pomáhá umocnit dojem šíře. Šířka střihu kohoutku mu musí dát dojem šíře, aniž by zdůraznila oblast hřbetu (páteře). Na hřbetě se vystřihává pruh o šířce několika centimetrů.
Hruď
Ostříhání hrudi zvyšuje dojem šíře hrudí.
Oblast plece a žeber
Správné stříhání by mělo odhalit osvalení plece a žeber. Zadní hranice těchto svalů může být vyznačena linií. Hlavním cílem je ukázat oblost žeber. Střih musí vycházet od žeberního svalu, aby se spojil s linií osvalení oblého tvaru. Střih spodní části trupu zeslabuje dojem hloubky a zvětšuje oblost žeber.
Končetiny
Střih končetin umožňuje zlepšit dojem z konstituce a dát vyniknout osvalení pozadí a plece.
Den D
Abychom se vyhnuli problémům s trávením během transportu, doporučuje se den před soutěží omezit krmení zvířete (zejména snížit podávání koncentrátů na minimum). Toto opatření zároveň umožňuje, pokud je to potřeba, zmenšit dojem povislosti či jiných nedostatků v žeberní oblasti. V den soutěže nechte zvíře již jen lehce očistit, nanést vosk (transparentní, průhledný) a poté srst vyčesat kartáčem.
Závěr
Kvalita úpravy zvířete a jeho předvedení při přehlídce tvoří výsledný dojem, podle kterého se uděluje známka vašemu chovu a poukazuje na vaši profesionalitu. Obojímu by měl být věnován stejný důraz. Platí, že kvalitní a dobře připravené zvíře = zaručený úspěch.
A jedna rada na úplný závěr: z doporučení belgických odborníků je pro stříhání nejvhodnější strojek s označením AESCULAP – jemnozubý (velikost zubů 505–508).
Foto a text: překlad z časopisu Wallonie Elevages 5/2007